Editorial

07.06.2021

Ráno moudřejší večera


Zítra jdeme do tisku. Jako

vždy píši své úvodní slovo na poslední chvíli. Vše ostatní už je hotové, a já si tak mohu v klidu hrát s posledními pár řádky, ve kterých vám chci buď něco sdělit, nebo vás jen tak pobavit. Protože je ale půlnoc, pomalu mi docházejí slova i chytré a vtipné myšlenky. A jak se říká: ráno moudřejší večera, tak uvidíme... 00:30 Alex za mnou přišel s tím, že něco chrčí ze žehličky. Vysvětlila jsem mu, že je vypnutá a chrčet opravdu nemůže. Přesvědčila jsem ho. Šel spát a já jdu také. 00:45 velká rána. Běžím do dětského pokoje. Alex spadl z postele a leží na zemi. Uložím ho a jdu spát. 01:15 křik. Běžím do druhého dětského pokoje. Elizabetka má špatné sny. Pohladím ji po hlavě a dám jí pusu. Usnula. Jdu spát. 02:00 Alex mě volá. Nevím proč, ale rozhodl se, že jdeme jezdit na kole. Vysvětlila jsem mu, že je noc. Dal na mě. Jdu spát. 02:45 menší rána. "Mamí, mamí, ..."

 Běžím do dětského pokoje. Vivien se bouchla o postel do hlavičky. Beru ji k sobě do ložnice. Dám ji do postele a v tu chvíli je tuhá. Uf, už můžu jít spát. 03:30 šílená rána. Bože, někdo mě chce zabít! Pomoc!!! Kde to vlastně jsem? Aha, v posteli. To jen Vivien, která leží vedle mě, zvedla ze spaní nohu, uvolnila ji a volným pádem mi ji nechala spadnout na ohryzek. Ale žiju, tak dobrý. Jdu konečně spát. 04:00 - 4:45 Vivien se točí v posteli a pořád do mě ze spaní kope. Uhýbám, co můžu, ale každou chvíli dostanu ránu do zad nebo do hlavy. Probudila i kočku, která si mi lehla na hrudník. To se ale nelíbí psovi, který skočí do postele a začne se prát s kočkou, kdo na mně kde bude ležet... 

No nic, jdu vstávat. 4:50 sedím u PC a jediné, co vám mohu tentokrát nabídnout, je moje probdělá noc. Chytrý editorial vás bude čekat až v dalším čísle. A pokud jste tuto noc nespala stejně jako já, přeji vám dobrou noc. Hurá, jdu spát.

Jana Militká

šéfredaktorka