Jak čerpám molekuly štěstí

Text: Vlastimila Dolanská
22. prosince 2011 | 00:00

Asi brzy založím Klub přátel inteligentních editorialů, protože ten "perfectowomanovský" je vždy skvělý.

Asi brzy založím Klub přátel inteligentních editorialů, protože ten "perfectowomanovský" je vždy skvělý. Hlásím se rovnou na funkci místopředsedkyně nebo nástěnkářky (po pěti letech pravidelného čtení - od prvního čísla!!!). Také totiž čím dál víc začínám lpět na tradicích a rituálech, a tak jsme skoro obrečeli jedny Vánoce, kdy nám chyběl kvůli hospitalizaci v nemocnici pátý hráč do tradiční partičky taroků. Vlastně jsme si pak ty další Vánoce v plném počtu užili o to víc - prostě jsme si těch rozdávaných karet víc vážili a snad jsme tehdy jednotlivé hry i víc flekovali! Jestli jsem tehdy prohrála nebo vyhrála není vůbec důležité. Jen si dobře pamatuji ty mrňavé molekuly štěstí, jak se tetelily blahem nad karetním stolkem a navzájem si přály krásné svátky. Tenkrát jsem prostě slyšela trávu růst a vzduch mluvit...

Vlastimila Dolanská