O čápech a vránách

Text: Jana Militká
5. dubna 2009 | 00:00

Děti jsou zvědavé, a tak se vám už jistě mnohokrát stalo, že vaše dcera nebo syn kladli otázky a čekali na vaše vysvětlení. Maminko, proč je tohle takhle, atd...

Hodnocení:

Tiskni článek Pošli článek

Pošli článek

Váš e-mail:

E-mail přijemce:

Odeslat

Nedávno za mnou přišla šestiletá dcera Sofinka, jestli vím, jak se dělá miminko. Nejdřív jsem byla zaskočená, protože tuhle otázku jsem v šesti letech opravdu nečekala a abych přiznala, ani jsem nevěděla, jestli si mám vymyslet nějakou pohádku o čápech a vránách, kterou mi vyprávěly babičky, když jsem byla malá, nebo jestli se jí mám snažit vysvětlit, jak to doopravdy je. Že vznikla jako malé vajíčko v maminčině těle. Jenže co když to nepochopí a zeptá se, kdo ji vyseděl?

Manžel, který slyšel otázku z povzdálí, na to šel chytře. Zeptal se: „Sofinko, a ty víš, jak se dělá miminko?“ Sofince se rozzářily oči a začala vyprávět. No to si musí tatínek lehnout vedle maminky, musí ležet úplně těsně vedle sebe, zkrátka co nejblíž, aby se jim to podařilo, jo? Pak musí vzít tatínek penis a zastrčit ho mamince co nejhlouběji do bříška, jak nejdál to jen jde a pak vypustí spermie mamince do vajíčka. No a je to. Pak už se jen čeká, až se miminko narodí.

Uff! Oddychla jsem si. A také dost ponaučila. Na ožehavou otázku odpovím příště také otázkou: „Co si o tom myslíš ty?“ Tím získám trochu víc času na rozmyšlenou a dozvím se, co už dcera ví. Svůj výklad navíc Sofinka pojala tak vážně, že vymýšlení pohádek jako odpověď na její otázku, by byla jen medvědí služba. Dětské otázky si zkrátka zaslouží pravdivé odpovědi, samozřejmě přiměřené úrovni chápání dítěte.